A. B. S. "Jednou skautem - navždy skautem."

Leden 2015

Mezinárodní den zamyšlení

23. ledna 2015 v 16:29 | Rosnička |  Skauting
Den 22. února je významným dnem pro skautky a skauty na celém světě. 22. únor je mezinárodním Dnem zamyšlení. Tento svátek byl poprvé slaven už v roce 1927. Dříve byl nazýván "Vzpomínkový den" nebo "Den sesterství" a v angličtině ho známe jako "Thinking Day". V Čechách dnes užíváme právě název "Den zamyšlení", protože zahrnuje jak skautky, tak i skauty. Je to náš společný svátek.

Mezinárodní den zamyšlení je svátkem přátelství, který slaví všechny skautky a skauti na světě. 22. únor byl zvolen proto, že právě v tento den, se narodili dvě významné osobnosti světového skautingu. Skautská světová náčelnice Olave Baden-Powell a skaustký světový náčelník Robert Baden-Powell. Svátek má skautům připomínat, že jich je na celém světě hodně a že všichni jsou si bratry a sestrami bez ohledu na barvu kůže, národnost či věk.

U nás v Písku se tradičně pořádá lampionový průvod kolem řeky Otavy. Zamysleme se tedy i my v tento den nad všemi skautkami a skauty světa. Pomysleme na to, co je naším posláním. Pomáhejme slabším, přispějme na charitativní účely a rozdávejme radost. Připomeňme si skautské zákony a řiďme se jimi celý rok.

  1. Skaut je pravdomluvný
  2. Skaut je věrný a oddaný
  3. Skaut je prospěšný a pomáhá jiným
  4. Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta
  5. Skaut je zdvořilý
  6. Skaut je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských
  7. Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců
  8. Skaut je veselé mysli
  9. Skaut je hospodárný
  10. Skaut je čistý v myšlenkách, slovech i skutcích
Denní příkaz: Alespoň jeden dobrý skutek denně!


Ze života kanadských indiánů - 10.-11.1.2015

11. ledna 2015 v 18:19 | Terka Masojídková |  Rok 2015
Na HVN se v 08:30 sešly v menším počtu než obvykle. Byla tam Estherka, Elenka, Panda, Denisa M, sestry Eliška s Terkou a vedoucí Rosnička s Terkou G. A z 8. oddílu mladší kluci s Bakym. Jen co jsme zaplatili, přijel vlak a zanedlouho jsme byli v Čížové. Nahodili jsme krosny a náš směr byl Skaličňák. Skautky šly vepředu, takže se šlo rychlým tempem. Cestou se dělala tradiční pauza u lesa a také bylo tradičně rozbahněná polní cesta. Nicméně jsme dorazili. V chatě byli starší kluci s Chomičem a s Barbuchou. Jen co jsme se nasvačily, šly jsme se zabydlet do nové chaty. Při cestě tam jsme zjistily, že přijela Peťa s Míšou. Grizzly, Pavouk, Pes a Had nám v chatě zatopili a my jsme si otevřely okenice. Program začal v 11:00 v rokli. Tam nás vedoucí rozlosovali do Kanadských indiánských kmenů. Náš úkol zněl jasně: připravit a rozdělat oheň. To znamená najít si místo, najít si kameny a dojít si pro dřevo, což pak musíte ještě několikrát opakovat. Jenže oheň se nezapálí bez sirek, tedy pokud to neumíte s kameny. Proto nám Chomič od boha Ohně vyprosil kus klacku nebo větve, kterou jsme drželi ukazováčky poskládanými do zipu. Závodem jsme vyhráli pár sirek. Celkem byli 4 kmeny. Každý kmen zapálil svůj oheň až po nějaké době. Příčinou mohlo být mokré dřevo, silný vítr trvající celou výpravu, a nebo jen obyčejná nešikovnost. Když se to podařilo všem, museli jsme si vybrat a umýt kotlík na vaření. A najít nějaké vidlice na vařící konstrukci. Na ohni jsme vařili vodu. Pak jsme dostali takové pálky se síťkami a pomocí tenisáku jsme museli trefit králíka, který nám dal kousek masa. Tak si každý kmen do polívky vybojoval maso. Po chvíli utrpení pálení očí z ohně, jsme dostali šifru. Byla to morseovka, ale J se rovnalo H, C se rovnalo A, a podobně. Z šifry nakonec vyšla zpráva, že máme hledat kyselé provázky tam, kde lesní zvěř hoduje. Zavedlo nás to ke krmelci, kde jsme si vzali zelí do polévky a další šifru. Šifra nebyla tak těžká, jako ta první. Zpráva nás informovala, kde hledat erteple. Když se všichni sešli, dozvěděli jsme se, že jeden z kmene musí jít na výpravu a získat 5 ohebných vrbových proutku. V našem kmenu to bylo tak, že muž šel na výpravu a ženy zůstaly vařit. Polévka byla dobrá, ale víceméně bez chuti. Brambory se vařily pomalu, ale nakonec byly krásně měkké. Zadarmo a bez námahy jsme získali sůl a slaninu. Do toho všeho na Chomiče zaútočil medvěd a museli jsme si do tmavého lesa doběhnout pro své věci. za to jsme dostali bujón. Když byla polévka hotová, uhasili jsme si oheň a šli do chaty večeřet. Po večeři se odpočívalo a hrálo se Ligretto. Pak nastalo vyrábění lapačů snů. Každý si vzal proutek, bavlnku, korálky a pírka a zhruba po dvou hodinách bylo hotovo. Docela už všem padala víčka, ale ještě byla celkem sranda. Pak jsme se my holky odebraly do své chatky a spaly až do rána. Ráno byla zima a foukal vítr. K snídani byl chléb s máslem a okurkou nebo chléb s čokoládovým jogurtem. Skautky dostaly za úkol, postarat se o novou chatu a sbalit se. Balení šlo celkem rychle. Zametání taky. Vrátily jsme se do staré chaty, kde jsme dostaly pochvalu a další úkol-zahrabat ohniště. V chatě jsme ještě dostali dotazník, abychom zhodnotili, jak se nám výprava líbila. Byl čas k návratu domů. Stejná skupina, která se sešla předešlý den na nádraží, vyrazila. Každý dostal tatranku na cestu a do Čížové se šlo opět rychlým tempem. Vlak nás dovezl do Písku, kde už čekali starší kluci s Chomičem. Rozloučili jsme se všichni. Raz, dva, tři ahoooooj! ☺

Vánoční výprava 2014

5. ledna 2015 v 22:42 | Rosnička |  Rok 2014
Ani Vánoce v roce 2014 se neobešly bez naší tradiční Vánoční výpravy. Sešly jsme se v sobotu 13.12. ve 13 hodin ve skautském domě. Této výpravy se zúčastnily: Estherka, Terezka S., Kiki, Peťa, Míša, Panda, Kačka a Monika V., Elenka, Špuntík, Leo, Terka M., Eliška, Denča M., Denča K. a Rosnička.

Ihned jsme se vydaly na vycházku kolem řeky ke Smetáku. Cestou jsme hráli hru Katastrofy a také počítanou schovku. za Smetákem jsme našly krásný smrček, pod terý jsme zvířátkům prostřely jablíčka, zelí, mrkve a další pochoutky. Velká Denča mezitím připravila hru, kterou jsme hráli rozdělené do našich třech týmů: Tupahotu, Marama a Haumona. Vybraly jsme jednoho zástupce z každého týmu a ten odešel na určené místo za natažené prostěradlo. Všude kolem, na stromech i na zemi byly poházené lístečky s různými znaky. Naším úkolem bylo pohybovat se kolem základen a hledat tyto lístečky. Pokaždé, když jsme nějaký lísteček našly, pořádně jsme si ho nastudovaly a běžely k základně našeho týmu. Tam jsme přes prostěradlo musely obrázek co nejpřesněji vysvětlit, co na daném obrázku bylo a člověk za prostěradlem to musel co nejpřesněji nakreslit. Tuto aktivitu vyhrála Haumona.

Rosnička se mezitím vydala dál po cestě prozkoumávat terén. I my jsme se po hře vydaly dál a asi po 20 minutách narazily na Rosničku, která na nás čekala. Řekla nám, že bohužel vytekla řeka na cestu a jediná možnost, jak bysme se se mohly dostat dál je vyšplhat se na skálu nad řekou... Vzhledem k tomu, že to byla opravdu jediná cesta, začaly jsme šplhat... Dokonce se tou samou cestou vydaly i další dvě slečny. Jsme silné skautky, a proto jsme se rychle dostaly na vrchol a před námi se objevil tmavý les... Rosnička zavelela směr a vydaly jsme se přímou cestou skrz roští, houští i bažiny Smějící se Najednou jsme se ocitly u motokrosového okruhu na Hradišti. Sláááváá, nezabloudily jsme... Pokračovaly jsme dál přes Hradiště a zpátky do města. Naše parta se cestou rozdělila na starší a mladší členky. Mladší šly s Denčou K. pomaleji na hřiště a starší šly s Rosničkou do Tesca nakupovat. Jezdily jsme po obchoďáku křížem krážem a přihazovaly do vozíku různé ňamky.
Vrátily jsme se do klubovny a začaly jsme připravovat štědrovečerní večeři a slavnostní tabuli. K večeři jsme měly brambory s jarní cibulkou a ježečky S vyplazeným jazykem Po večeři jsme si zazpívaly několik vánočních koled a odebraly se ke stromečku. Postupně jsme se odebíraly k našemu vánočnímu stromku a každá z nás, si odnesla jeden dáreček. Poté co jsme si je rozbalily a popovídaly, oblékly jsme se a vydaly se ven. Vyhlásila se štafeta v podávání svíčky po určené trase. Jak týmy postupně dokončovaly štafetu, získaly dlouhé prskavky a společně jsme si zaprskaly Usmívající se Poté jsme se vrátily do klubovny a pod stromkem objevily další dva dárečky a tentokrát pro náš oddíl. Byly tam repráčky!! Ty se nám budou na tábor i do klubovny hodit Usmívající se
Potom jsme si už odešly rozestlat naše pelíšky a zahrabaly se do spacáčků. Jako pohádku na dobrou noc jsme poslouchaly příběhy Spejbla a Hurvínka.

Druhý den ráno jsme posnídaly chleba s máslem a okurkou a poté jsme se vydaly krmit labutě na nábřeží. Udělaly jsme si krásnou procházku. Více než na Vánoční výpravě jsme si připadaly jako na Velikonádě. Snad nám příští rok počasí dopřeje více, abychom si mohly užít bílé Vánoce a postavit sněhuláka.

Po návratu na skauťák jsme hrály hry a po obědě jsme si už zabalily krosny a rozloučily se, RAZ, DVA TŘI, AHOOOJ