A. B. S. "Jednou skautem - navždy skautem."

Srpen 2014

Světlušky

20. srpna 2014 v 15:00 | Rosnička |  Skauting
Když někdo nový vstoupí do našeho oddílu, účastní se mnoha schůzek, několika výprav, letního tábora a vidíme, že se snaží na sobě pracovat, dostane příležitost složit si světluškovský slib.


Pokud ale někdo něco slibuje, musí nejprve úplně jasně rozumět tomu co vlastně říká. Tohle není slib, který dáváme doma ohledně mytí nádobí nebo vynesení koše. Pokud se rozhodneme složit tento slib, zůstane nám v hlavě na celý život, a to i když už do skauta chodit nebudeme. A co ten slib tedy znamená?


Zákon světlušek

Je to 5 bodů, které musí každá světluška dodržovat, aby jí lucernička pěkně svítila a mohla všem lidem rozdávat radost.


Heslo světlušek: PAMATUJ!

Je mnoho věcí, na které by správná světluška měla pamatovat. Vymyslíš jich alespoň 10?


Denní příkaz světlušek: Buď lepší dnes než včera

Světluška by se měla snažit na sobě neustále pracovat a pečovat o své světýlko. Každá světluška by měla rozdávat radost všem dobrým lidem a každý den udělat alespoň jeden dobrý skutek. Ne vždy se nám to ale daří, a proto by nám to měl tento denní příkaz neustále připomínat.

Skautská symbolika

19. srpna 2014 v 15:00 | Rosnička |  Skauting
Co je to vlastně symbol? Symbol je vyjádření myšlenky pomocí obrázku. Každý symbol tedy má svůj výklad.

A co je tedy znak? Znak je vlastně jako historický erb nějakého rodu nebo města. Má přísná pravidla.


SKAUTSKÁ LILIE

Skautským znakem je lilie. Lilie je od středověku symbolem čistoty a čestnosti. Prostřední z listů značí střelku kompasu, znamená, že skaut jde vždy přímo, neobchází těžkosti ani problémy. Tři listy lilie znamenají tři body skautského slibu (odkaz na slib) i tři věkové kategorie: vlče - skaut - rover. Je to tedy symbol životní cesty správným směrem. Lilie je symbolem všech skautů na světě. Naše organizace JUNÁK má navíc ve znaku uprostřed zlaté lilie bílý štít s černou psí hlavou. Nakreslil ji Mikoláš Aleš jako znak Psohlavců, chodských strážců hranic. Je tedy symbolem věrnosti a oddanosti vlasti, a v přeneseném významu i myšlence skautingu. Tato lilie je podložena trojlístkem, symbolem skautek. Trojlístek je prastarým symbolem štěstí a lásky k bližnímu.

LOGO JUNÁKA

Toto logo slouží především pro prezentaci skautingu na veřejnosti.


ZNAK SVĚTLUŠEK

Světlušky se nazývají malé skautky v Čechách, a to podle Karafiátovy slavné knihy Broučci. Tento název se nikde jinde ve světě nepoužívá. Světlušky mají svítit svým světýlkem dobra a radosti všem lidem dobré vůle.
Znakem světlušek je trojlístek, který je symbolem štěstí a lásky k bližnímu. Kompasová střelka uprostřed nám ukazuje správnou cestu. Znak obsahuje i dvě hvězdy, které připomínají světluškovský slib a zákon světlušek. Každá hvězdička má pět cípů, stejně jako je 5 bodů zákona světlušek. Paprsky, které vedou do stran ukazují, že světluška má svítit na cestu všem dobrým lidem a rozdávat radost.


ZNAK WAGGS (SVĚTOVÁ ASOCIACE SKAUTEK)

Tento znak opět obsahuje trojlístek se dvěma hvězdami a kompasovou střelkou. Lano, které trojlístek obtáčí, symbolizuje spojení všech skautů světa při řešení problémů naší planety.

Slavní skauti

18. srpna 2014 v 15:00 | Rosnička |  Skauting
Během sta let své existence ovlivnil skauting životy miliónů lidí na celém světě. Můžeme mezi nimi najít právníky, prezidenty, lékaře, politiky, herce, vědce, astronauty, dobrodruhy, spisovatele, novináře nebo třeba sportovce. Skauting vychovává silné osobnosti.

Někteří se podělili o své zážitky. Máme příležitost se tak dovědět, jak je ovlivnilo dětství ve skautu a co díky skautské výchově získali.

Anna Geislerová

česká filmová herečka

"Do skautu mě dovedla moje starší sestra. Rozhodně vím, že kdybychom tam nechodily,
byly bychom trochu jiní lidé. Dnešní doba málo vyhraňuje, co je dobré a co zlé,
a pokud nejsou lidé věřící, najdou to už jen v pohádkách."

Jiří Menzel

režisér, herec a spisovatel, držitel Českého lva i Oscara

"Nějak se nám víc a víc nejrůznějšími cestami vtlouká do hlavy, že si každý mladý člověk musí po vzoru těch filmových a seriálových hrdinů své místo na slunci vydobýt sám, a to třeba i na úkor ostatních. Ve skautu, nebo jak nás pokřtili přátelé českého jazyka, v Junáku, jsme byli soudržnější a učili se věrnosti a smyslu pro solidaritu. Bylo nám vštěpeno, že nejsme na světě jenom pro sebe, ale jsme v rytířském duchu mušketýrů "Jeden za všechny, všichni za jednoho". Všeobecně se má za to, že skauting vychovává mladé duše k úctě k přírodě, k šetrnosti k životnímu prostředí, naučí samostatnosti."

"Je to pravda, ale působení skautingu je mnohem širší. Povzbuzovalo dnes často zapomínané vědomí, že člověk není na světě sám, ale je ve své obci spoluúčasten, závislý na ostatních a zodpovědný za ostatní. Silný chrání slabého - bylo jedno ze skautských hesel. Věrnost byla zdůrazňovanou ctností. S tím taky souvisí, že ve skautu jsem se setkal velmi silně s pojmem vlastenectví a pocitem příslušnosti k národu. Není náhodou, že do zahraničního odboje za války odešlo tolik lidí vychovaných skautingem."

Eva Holubová

česká filmová herečka



"Forma skautingu je jenom hra. Způsob, jak se dostat k těm důležitým věcem, které skauting obsahuje. Dostat se k sounáležitosti, k pokoře a k tomu myslet na bližního stejně, jako na sebe samého. Takhle jsem skauting cítila…"



"U všech mých přátel, kterých si vážím, se zpravidla nakonec ukáže, že byli ve skautu."



"Prostě jsme byli s oddílem na výletě. Samozřejmě jsme parádně zmokly. Všechny holky jsme měly pláštěnky, kromě jedné. A my jsme začali dohadovat, která ji bude moci vzít k sobě pod pláštěnku. Mám pocit, že o tom to celé bylo."

Václav Vorlíček

filmový režisér (Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko, Což takhle dát si špenát, Dívka na koštěti,…)

"Absolvoval jsem jako vlče tři tábory a jako sedmiletý skládal vlčácký slib. Byl to opravdu silný zážitek - když se u táborového ohně malý kluk s vyvalenýma očima zavazuje k něčemu velkému, na celý život, to se pak vynořuje z podvědomí často. Jako režisér musíte řídit kolektiv lidí různých profesí, kteří jsou zainteresovaní na společné věci. Řídit kolektiv se člověk učil už ve skautské družině."

"Jako rádce jsem pod sebou měl skupinu šesti sedmi kluků, doslova jsme pak byli i na jedné lodi: Jela se třeba Vltava, cesta trvala týden, museli jsme být týden na jedné lodi a všechno zvládnout, nerozbít pramku v proudu na balvanech… Tím, že člověk formoval jiné, formoval vlastně i sám sebe."

Václav Havel

bývalý prezident ČR, měl přezdívku Chrobák

"Rád vzpomínám na dobu, kdy jsem se svým skautským oddílem také sjížděl řeky a prožíval podobná dobrodružství jako vy. Vím, co vše pro vás skauting znamená, a raduji se z toho,
že jeho myšlenky jsou stále aktuální a oslovují mladé lidi."

"Skrze pestrý program, který skauting nabízí, získáváte dobré návyky pro život ve společnosti
a svou další činností jí prokazujete nezištnou službu. Naše země takové občany potřebuje."

Nelson Mandela

bývalý prezident Jihoafrické republiky, držitel Nobelovy ceny míru


"Skautské hnutí je světovou jedničkou ve výchově mládeže. Pro současnou mládež Afriky je skauting mimořádně důležitý. Rozvíjí vlastenectví, morální hodnoty, odvahu, buduje charakter, sebedůvěru a společenskou odpovědnost.
Mo­tivuje mladé lidi k tomu, aby stoprocentně rozvinuli svůj potenciál."

Další slavní skauti:

Neil Armstrong, skaut a kosmonaut. 18. července 1969 poslal z Apolla 11 pozdrav skautům a skautkám. Tři dny na to se stal prvním člověkem na Měsíci.

Jaroslav Foglar => Jeden z nejznámějších autorů knih pro mládež (jen některé z nich: Hoši od bobří řeky, Záhada hlavolamu, Příslav volá, Rychlé šípy...). Skautoval v Praze a měl přezdívku Jestřáb. Byl to velice oblíbený a známý vedoucí. Mimochodem KáPéZetka (Krabička poslední záchrany) je jeho vynález. Zemřel v roce 1999.

Petr Pithart místopředseda Senátu. Jeho děti také vyrostly ve skautském oddíle (v té době však ne pod jménem skautský). Někdy měl pocit, že na ně má oddíl větší vliv než rodiče a mnoho dobrých vlastností mají právě ze skautského oddílu.

Sir Richard Attenborough britský filmový producent, režisér a podnikatel, si váží toho, že se ve skautu naučil spoustu užitečných věcí od opravdového přátelství, přes postavení stanu a vaření na ohni. Dělá se mu mdlo, když potká někoho, kdo neví jak udělat jednoduché praktické věci, které se on poprvé naučil ve skautu.

Steven Spielberg americký filmový režisér, dokud se nestal členem skautského oddílu neměl kamarády, protože byl sám Žid žijící v sousedství křesťanů. Skauting mu dal možnost být na sebe hrdý a získat sebedůvěru a individualitu, díky které začal filmovat. Získal skautské ocenění Eagle Scout (orlí skaut).

Tony Blair => politik a bývalý britský premiér, byl v dětství ve skautském oddíle a obdivuje na skautingu to, že myšlenka jednoho muže se rozrostla v celosvětové hnutí, které má 28 milionů členů ve více než 200 zemích světa. V roce 2007 popřál celému skautskému hnutí k jeho 100. narozeninám.








Ernest Thompson Seton

17. srpna 2014 v 15:00 | Rosnička |  Skauting
"Protože jsem poznal trýzeň žízně, vyhloubil jsem studnu, kde by i jiní mohli pít." Tak začíná kniha Dva divoši - nejslavnější dílo Ernsta Thompsona Setona, který se narodil 14. srpna 1860. Zakladatel woodcraftu v ní shrnul hlavní zásady své "lesní moudrosti". Kanadský spisovatel a ilustrátor věřil, že život v přírodě mezi druhy, spát pod hvězdami, drobné práce, sport a výpravy za dobrodružstvím dají mladým mnohem více než jakákoli civilizační vymoženost. Právě on je pokládán za jednoho z hlavních inspirátorů skautingu, mnozí jej znají pod přezdívkou Černý vlk.


Vznik myšlenky hnutí woodcraftu - lesní moudrosti, její vývoj, vznik a vývoj organizací nesoucích tuto myšlenku souvisí úzce s vývojem osobnosti Setona od jeho dětství až do jeho smrti. Byl poutavým vypravěčem i skvělým kreslířem, lovcem vlků, hlasatelem návratu k přírodě, vychovatelem a učitelem mladých a jedním z prvních, kdo hájil práva a zvyky původních amerických obyvatel - indiánů. Za svůj život vydal několik desítek knih a tisíce odborných i populárně naučných článků. Mnoho zásad a symbolů, které dodnes používají a ctí i čeští skauti a trampové, pochází právě od něj.

Jeho pozornost neustále odvádělo dění v přírodě, okolí jej považovalo za lenocha a budižkničemu. Hodiny a hodiny trávil toulkami a pozorováním. Své poznatky neúnavně zaznamenával ve skicách i krátkých statích. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Již záhy navázal Seton kontakt s předními biology své doby a získal první výtvarné zakázky - ilustroval a maloval zvířata do slovníků. Prorazil i v literatuře - v Novém Mexiku stvořil své nejznámější literární hrdiny, vlka Loba a psa Binga. Český čtenář je zná mimo jiné díky nesčetněkrát vydané povídkové sbírce Moji známí z divočiny.

První woodcrafterský "kmen" založil Seton v roce 1902. Pobýval na své usedlosti Windyghoul v americkém Connecticutu a partička místních kluků mu vyváděla různé zlomyslné kousky. Když už kvůli nim musel poněkolikáté přemalovat vstupní bránu, rozhodl se, že je nepotrestá, ale pozve k sobě domů. Jeho vyprávění o přírodě a indiánech zaujalo chlapce natolik, že se rozhodli Setona na cestě "lesní moudrosti" následovat. Téhož roku publikoval Seton o zálesáctví první články a plánoval napsat celou příručku. Na radu svého přítele Rudyarda Kiplinga, kterého inspiroval k sepsání Knihy džunglí, nakonec své rady vtělil do čtivého románu Dva divoši.

V roce 1906 se Seton poprvé setkal se zakladatelem skautingu Robertem Badenem-Powellem a zpočátku si dobře rozuměli. Setonovi se však záhy znelíbily hlavně poněkud vojenské prvky, které chtěl anglický důstojník do nového hnutí vnést. Proto se raději soustředil na rozvoj vlastního hnutí, které si však nikdy nezískalo tolik příznivců jako skauting.
Ernest Thompson Seton zemřel v roce 1946 ve věku 86 let.

Antonín Benjamín Svojsík

16. srpna 2014 v 15:00 | Rosnička |  Skauting
V roce 2006 tomu bylo právě 130 let, kdy se 5. září 1876 v Praze narodil A. B. Svojsík,
zakladatel skautingu v českých zemích.


Čtyři bratři, Alois, Antonín, František a Gustav, z nichž Antonín byl v pořadí věku druhý, neměli dětství nijak radostné. Tak např. chodili vždy dva bratři nakupovat chléb ze Smíchova na pravý břeh Vltavy, kde byl bochník sice horší kvality, ale přece jen levnější, až přes Karlův most, jediný s volným průchodem. A když již museli jít přes most, kde se vybíralo mostné, nesl jeden druhého na ramenou, aby platili jen za jednu osobu. Často si dědeček Havlík vzal některého ze synů - a často všechny čtyři - do Dobřichovic. Pod jeho vedením se učili kluci zacházet s nejrůznějšími nástroji a museli pomáhat podle svých sil při všech pracích, včetně dolování písku v řece.

Poté co začal chodit do školy na Smíchově, studoval na smíchovském gymnáziu, avšak jelikož gymnázium a vysokoškolské studium bylo pro jeho rodinu velice drahé, rozhodl se odejít ze studií a postavit se na vlastní nohy. To umožňovalo tehdy jen studium kněžství a učitelství. Antonín volil druhou možnost a po ukončení nižšího gymnázia přestoupil na čtyřletý učitelský ústav, na němž maturoval ve svých dvaceti letech s vyznamenáním. Po ukončení školy vstoupil Antonín do Sokola.

Touha po cestování a poznávání vlasti byla u Svojsíka mocná. Se svým kamarádem Novákem se již v roce 1893 vydali téměř bez prostředků na sedmitýdenní pěší túru po Čechách, Moravě, Slovensku. Okruh jejich putování se zvětšoval, a tak Svojsík navštívil Itálii, Francii, Španělsko, Balkán a prošel i severskými státy. Svojsík s Novákem si ověřili, že je možno uhradit výdaje spojené s pobytem v cizině kulturní prací, přednáškami a zejména zpěvem. Zdokonalovali se proto jak v jazykové konverzaci, Jan Novák hovořil dobře anglicky a A. B. S. zase francouzsky, tak v kultuře zpěvu. Když se seznámili a dohodli s dalšími dvěma zpěváky, rovněž učiteli, Rudolfem Černým a Karlem Šefrlinkem, založili "Učitelské kvarteto", přejmenované později na "České pěvecké kvarteto". Po mnoha koncertech doma a úspěších v cizině vypravili se v r. 1902 do Ameriky. Po třech letech se tam vydali podruhé s úmyslem uskutečnit velké umělecké turné kolem světa. Pobyli na něm déle než rok a projeli z Ameriky Japonskem, Čínou, Indií a přes Blízký Východ domů.

Svojsík byl nejmladším členem kvarteta, a jeho kolegové mu proto říkali "Benjamínek". a od té doby si připojil toto "umělecké" jméno k svému rodnému a podepisoval se až do smrti Ant. B(enjamin) Svojsík.

Ve všech zemích, které navštívil, si všímal i postavení dětské populace, úrovně školního vzdělání, zábav mládeže a hlavně její mimoškolní činnosti. Tím získával cenné poznatky pro svoji budoucí činnost organizátora skautingu. Po návratu domů pokračovalo kvarteto ve své umělecké činnosti a českému posluchačstvu se představovalo často v japonských úborech, tehdy hodně rozšířených. Svojsík byl dobrým fotografem a z cesty kolem světa si přivezl stovky zdařilých snímků.

Zpěv a hudba seznámila také Svojsíka se slečnou Julií ze Stránských, z jejichž šťastného manželství, uzavřeného v r. 1909, se narodila dcera Ludmila (1910) a synové Jiří (1913) a Antonín (1921).

Všechny Svojsíkovy záliby i úspěšná veřejná a organizátorská práce ustoupily v r. 1911 zcela do pozadí, aby se mohl plně oddat skautingu, jemuž od té chvíle zasvětil celý svůj život. Stalo se tak v souvislosti s novými osnovami tělocviku na středních školách, které doporučovaly zavádět nepovinné hry, spojené s vycházkami do přírody, při nichž se měla věnovat pozornost poznávání terénu, polním hrám, prvé pomoci, signalizování, zpravodajství atd. Doporučenou knihou byla přepracovaná Baden-Powellova kniha Scouting for Boys.

Svojsík poznává, že badenpowellovský skauting je něčím víc, než doplňkem a modernizací tělocviku. Aby se o tom přesvědčil a poznal výchovné metody skautské, vydal se o prázdninách 1911 do Anglie. Nadšen tím, co viděl, ověřuje si praktické výsledky skautingu ještě v Belgii, Dánsku a Švédsku. Spokojen i tam, vrací se domů pevně rozhodnut zavést skauting i u nás. Koncem prázdnin postavil si v blízkosti myslivny "Vorlovy" chatrč z kůry a větví, v níž přebýval ve dne i v noci a v jejímž okolí si ověřoval s malou skupinkou chlapců vše, co si osvojil teoreticky při čtení a překladu B.P. příručky. Navštívil prof. dr. T. G. Masaryka v jeho bytě a získal od něho nejen souhlas k zavedení skautingu u nás, ale i příslib pomoci.


Antonín Benjamín Svojsík zemřel 17.9.1938 a pár dní po jeho pohřbu byla vedením českého skautingu zveřejněna tato slova:

"Den 17. září bude v srdcích československého dorostu zapsán písmem nejčernějším. Stejně velkou ztrátu utrpěla i celá československá veřejnost, která dlouho bude postrádat tohoto význačného kulturního pracovníka, který úspěšně zasahoval do všech oborů, ať to bylo v Umělecké Besedě, v Sokolstvu, v Osvětovém Svazu a v jiných korporacích, z nichž s největší láskou přilnul k institucím hudebním, sám jsa zaníceným hudebníkem výkonným. Jaký měl podíl na uskutečnění branné výchovy, nedá se dnes dobře oceniti. On, právě zavedením výchovy skautské, byl jejím nejprvnějším a nejúčinnějším propagátorem.

Odešel, milován a zbožňován svými, nepochopen však - žel Bohu - často těmi, jichž to bylo povinností. Do krajnosti obětavý, naprosto nesobecký, muž, jdoucí vždy za právem a spravedlnost, nechává po sobě skoro nevyplněnou mezeru.

Nejen skauti a skautky, ale všichni lidé dobré vůle zachovají mu trvalou vzpomínku s vděkem za vše, co pro vlast a národ vykonal."


Svojsíkova kniha "Základy junáctví" se stala základní knihou českého skautingu
a v mnohých oddílech skauti skládájí svůj slib právě na tuto knihu.


Baden-Powellovo poselství

15. srpna 2014 v 15:00 | Rosnička |  Skauting
Baden-Powell si připravil poslední rozloučení se skauty. Chtěl, aby bylo uveřejněno po jeho smrti. Vzkaz není datován, ale pravděpodobně pochází z doby před rokem 1929, protože byl podepsán "Robert Baden-Powell" a ne " Baden-Powell of Gilwell". Lady Baden-Powell řekla, že ten dopis v obálce nadepsané "pro skauty" nosil společně s dalšími dokumenty vždy s sebou na svých cestách v obálce označené "pro případ mé smrti".


"Drazí skauti, pokud jste viděli hru Petr Pan, budete si pamatovat, jak si hlavní pirát připravoval svůj poslední proslov, protože se bál, že až přijde jeho čas, nebude schopen dostat slova ze své hrudi. Se mnou je to dost podobné, takže přesto, že právě teď neumírám, jednou jistě zemřu a rád bych vám poslal své sbohem.

Pamatujte, že je to naposledy, co ode mě cokoliv uslyšíte, takže o tom, co vám píšu, dobře přemýšlejte.

Měl jsem velice šťastný život a doufám, že vy všichni prožijete podobně šťastný život jako já.

Věřím, že nás Bůh seslal na tento svět, abychom byli šťastni a užívali si života. Radost a štěstí nepřicházejí s bohatstvím, ani s úspěšnou kariérou, ani s vlastní pohodlností. Jedním z kroků ke štěstí je péče o své zdraví a tělesnou sílu v dětství. S tím budete použitelní pro život a můžete si užívat života v dospělosti.

Studium přírody nám ukazuje, jak nádherné a úžasné jsou věci, které Bůh na tomto světě vytvořil pro to, abychom je vychutnávali. Buďte spokojeni s tím, co máte, a udělejte s tím to nejlepší, co můžete. Dívejte se na všechno z té lepší stránky.

Opravdová cesta k docílení štěstí je dělání radosti ostatním lidem. Pokuste se zanechat tento svět o trochu lepším, než jaký byl, když jste na něj přišli. Až se váš čas naplní, zemřete šťastně s pocitem, že jste v žádném případě neprožili svůj život zbytečně. "Buďte připraveni" v tomto ohledu žít šťastně a šťastně také zemřít. Držte se svého skautského slibu i poté, co z vás vyrostou dospělí lidé - a Bůh vám ve vašem úsilí pomůže.


Váš přítel,

Robert Baden-Powell"

Robert Baden-Powell

14. srpna 2014 v 15:00 | Rosnička |  Skauting
Robert Baden-Powell se narodil 22.2.1857 v Anglii a zemřel 8.1.1941 v Keni.






Je znám a uznáván po celém světě jako člověk, který ve svých 83 letech vedl dva úplné a oddělené životy,
jeden jako voják své země, druhý jako bojovník za mír skrze světové skautské hnutí.

Dětství

Robert byl šestým synem a osmý z deseti dětí reverenda Baden-Powella, profesora oxfordské univerzity.
Otec zemřel, když byly Robertovi pouhé tři roky. BP začal chodit na Rose Hill School, Tunbridge Wells, kde získal stipendium pro vstup do Charterhouse School. Ta měla velký vliv na jeho další život.
Byl vždycky horlivý učit se nové dovednosti. Hrál na piano a na housle. Hrál divadlo - a pořád hrál šaška. Když byl na Charterhouse, začal objevovat svůj zájem o průzkumnictví a lesní moudrost.
V lesích kolem školy se BP skrýval před učiteli, chytal a vařil zajíce a dával pozor, aby kouř neprozradil jeho skrýše. Prázdniny nikdy nepromarnil. S bratry vždycky hledali dobrodružství. Jedny prázdniny udělali jachetní expedici podél jižního pobřeží Anglie. Jindy projeli Temži od pramene na kánoích. Při tom se BP učil umění a dovednostem, které se mu pak v profesionálním životě bohatě osvědčily.
BP nijak neproslul školními známkami, jak ukazují jeho vysvědčení. Jeden záznam: matematika - všemi způsoby se snaží ukončit své studium. Jiný záznam: francouzština - šlo by mu to, kdyby nebyl tolik líný. Často ve škole spí.
Nicméně když BP skládal zkoušky do armády, umístil se druhý mezi několika sty uchazeči. Byl poslán přímo k 13. husarské, takže minul důstojnický trénink. Později se stal čestným plukovníkem.

Život v armádě

V roce 1876 odešel jako mladý důstojník do Indie. Specializoval se na vyzvědačství, mapování terénu a průzkum. Byl natolik úspěšný, že začal trénovat ostatní. Na tehdejší dobu BP používal dost nestandardní metody: malé skupinky, které pracovaly pod vedením šéfa, zvláštní uznání pro ty, kteří pracovali dobře. Za dobrý výkon BP uděloval odznaky, které se podobaly obrázku, kterým se na kompasech značil sever. Dnešní skautský znak je velmi podobný.
Domů se vrátil roku 1903 a zjistil, že je národním hrdinou. Zjistil také, že malou knížku, kterou napsal pro vojáky (Aids to Scouting), používají vedoucí mládeže a učitelé v celé zemi pro výuku postřehu a lesní moudrosti.
Mluvil na setkáních a shromážděních. Na setkání Boys' Brigade byl požádán zakladatelem organizace, Sirem Williamem Smithem, aby vypracoval systém, který by umožnil větší pestrost při tréninku chlapců v "dobrém občanství".

Počátky hnutí

BP se rozhodl přepsat "Aids to Scouting" znovu - pro mladé čtenáře. V roce 1907 uspořádal experimentální tábor na ostrově Brownsea, aby vyzkoušel své nápady v praxi. Shromáždil 20 chlapců - některé ze soukromých škol, některé pracující. Výsledek tábora zná celý svět…
"Scouting for Boys" vycházel v roce 1908 v šesti částech po čtrnácti dnech. Zájem o knihu byl ohromující. Chlapci se sami shromažďovali do skautských družin, aby mohli skauting zkoušet. Co bylo zamýšleno jako tréninková metoda pro existující organizace, se stalo základem nového celosvětového hnutí. BP zřejmě velmi rozuměl chlapcům a dotkl se něčeho zásadního v mladých lidech v Anglii i všude na světě. "Scouting for Boys" již byl přeložen do více než 35 jazyků.
Bez povyku, bez formalit a úplně spontánně začali chlapci po celé zemi zakládat skautské oddíly. V září 1908 Baden-Powell založil skautskou kancelář, která vyřizovala dotazy, které se na něj začaly hrnout.
Skauting se rychle šířil po celém Britském impériu i do dalších zemí, až pokryl v podstatě všechny části světa. Později byl zrušen v některých totalitních zemích (skauting je ze své podstaty demokratický a dobrovolný což se například komunistickým režimům nelíbí).
Odešel z armády v roce 1910 ve věku 53 let na radu krále Edvarda VII., který mu řekl, že svojí činností ve skautském hnutí bude své vlasti vykonávat cennější službu. Takže celé své nadšení a energii nasměroval do rozvoje chlapeckého a dívčího skautingu.

Dívčí skauting vznikl v roce 1909, když se dívky zúčastnily první Skautské rally v Křišťálovém paláci v Londýně a poté požádaly Baden-Powella, jestli se také mohou stát skauty.

Cestoval do různých částí světa, kdekoliv ho potřebovali, aby povzbudil růst hnutí a aby osobně poskytl nově vznikající organizaci podporu. V roce 1912 se oženil s Olave Soames, která mu byla stálou pomocí a partnerem ve všem, co dělal. Měli tři děti (Petera, Heather a Betty). Olave Lady Baden-Powell se později stala světovou náčelní.

Světový náčelník

První mezinárodní jamboree se konalo v Olympii, v Londýně v roce 1920. Při závěrečném ceremoniálu byl BP jednomyslně prohlášen za světového náčelníka.
Úspěšná mezinárodní setkání, ať už skautů nebo jejich vedoucích, ukázala, že nešlo jen čestný titul, ale že všichni považovali Baden-Powella za svého vůdce. Výkřiky, které ohlašovaly jeho příjezd, a ticho, které nastalo, když pozvedl ruku, nade vší pochybnost dokazovaly, jak mocně uchvátil srdce a představivost svých následovníků, ať už byli z kterékoli země.
Na třetím světovém jamboree, které se konalo v parku Arrowe v anglickém Birkenhand, princ Waleský ohlásil, že Baden-Powellovi bude udělen šlechtický titul z rukou Jeho Veličenstva krále. Tato zpráva byla přijata s obrovským nadšením. BP přijal titul Lord Baden-Powell of Gilwell. Gilwellský park byl mezinárodním tréninkovým centrem, který vybudoval pro skautské vedoucí.
Skauting nebylo to jediné, o co se Baden-Powell zajímal. Hrozně rád hrál divadlo, chodil na ryby, hrál pólo a účastnil se honů na vysokou zvěř. Byl také velmi dobrým malířem, pracoval s tužkou a vodovými barvami. Také se zajímal o vyřezávání a vytváření amatérských filmů.
BP napsal více než 32 knih. Získal čestné tituly na minimálně šesti universitách. Kromě toho obdržel 28 zahraničních ocenění a 19 skautských vyznamenání v cizích zemích. V roce 1938, trpící velmi chatrným zdravím, se BP vrátil do Afriky, což pro něj znamenalo strašně moc. Žil v polovičním důchodu v Neyri, v Keni. Ale i na tomto místě nedokázal omezit výdaje své energie a pokračoval v produkování knih a obrázků.



Vznik skautingu

13. srpna 2014 v 16:48 | Rosnička |  Skauting

1907

Robert Baden-Powell pořádá na ostrově Brownsea první skautský tábor na světě. Vybral si 20 chlapců, kteří byli nadšení jeho příručkou pro průzkumníky, která byla vydána dříve. Chlapci na táboře spolupracovali v malých skupinkách po pěti, v každé pak byl jeden zkušenější a starší člen. Na Brownsea je tak položen metodický základ k družině - nejdůležitější výchovné jednotce ve skautingu.

1908

Po úspěchu prvního tábora začíná Baden Powell psát novou příručku. Vychází Scouting for boys. Skautská výchova od počátku vedla k čestnosti, úctě k hodnotám a lásce k přírodě s cílem záměrné výchovy dobrého občana. Baden-Powell využil přání a zájmů dětí a nabídl jim společný program a hry v malých skupinkách, kde mohly nacházet nové přátele. Skauting rychle proniká do Evropy i zámoří.

1912

V létě roku 1911 profesor A. B. Svojsík odjíždí do Anglie, aby poznal zdejší skauty. V roce 1912 vychází jeho kniha Základy Junáctví, na které spolupracoval s tehdejšími představiteli vědy a kultury. V červenci téhož roku začíná první skautský tábor nedaleko hradu Lipnice s třinácti chlapci. V roce 1913 se již skauti zabydlují v prvních podsadových stanech - světovém unikátu, který dodnes obdivují skautky a skauti z celého světa.
Brzy se ke skautingu přidávají dívky. První tábor skautek se koná v roce 1915 u Živohoště.

1918

Během 20. století Junák naráží na mnoho překážek při své činnosti. Zpočátku musí překonat 1. světovou válku. Skauti se aktivně účastní při zakládání republiky. V prvních dnech a týdnech svobody a nezávislosti se do služeb československé vlády a jejích orgánů dali čeští skauti, kteří zaručovali spolehlivé a rychlé dodávání listovních zásilek mezi úřady. Vznikají tak první známky s tématikou skautingu na světě.

1940

Poprvé je Junák zrušen rozhodnutím K. H. Franka z 28. října 1940, kterému předchází rozehnání a zákazy letních táborů. Během druhé světové války mnoho skautů hájí myšlenky skautingu v ilegálním odboji či za hranicemi protektorátu. Sedm stovek z nich za to zaplatí životem. Někteří čeští skauti pak působí v oddílech v zahraničí, jiní se skryjí i s oddíly v dalších organizacích (Klub českých turistů, Klub Mladého hlasatele). Totalitní režim nedovoluje činnost hnutí, které stojí na demokratických principech.

1945 - 1950

Skauting je obnoven již v květnu 1945, poválečné nadšení pro skauting přivádí do Junáka čtvrt miliónu členů. Další rok je v Praze odstartován 1. ročník Svojsíkova závodu pro družiny. V roce 1946 je vystavěna kamenná mohyla Ivančena v Beskydech na památku popravených skautů účastnících se nacistického odboje.
K obratu dochází v roce 1948. Junák je začleněn do Svazu československé mládeže a roku 1950 je Junák rozpuštěn. Řada činovníků je obětí politických procesů a stráví roky v komunistických žalářích.


1968 - 1970

Další obnovení skautingu přichází v souvislosti s Pražským jarem a 29. března tak oživuje Junák svou činnost. Rozmach činnosti končí s rokem 1970. Skauting je po třetí na dlouhou dobu potlačen. I v tomto následném období pracují některé oddíly v jiných organizacích a daří se jim zachovat i skautský program. České a slovenské oddíly fungovaly i v exilu.


1989

Po sametové revoluci v roce 1989 je opět obnovena činnost Junáka a 28. prosince téhož roku jsou schváleny stanovy organizace Český Junák - svaz skautů a skautek. Znovu vznikají skautská střediska v mnoha městech. Junák se stává členem mezinárodních skautských organizací. Skauti se opět pouštějí do budování svého hnutí. O jejich činnost je velký zájem a organizace se rozrůstá. V roce 1993 jsou vytvořeny nové organizace pro rozdělenou republiku.



2005

Na XI. Valném sněmu Junáka je přijat dokument Charta českého skautingu na počátku 21. století. Předcházela mu mimo jiné úvaha o tom, jak mají vypadat a jaké vlastnosti, schopnosti a dovednosti vzhledem k principům a poslání skautingu mají mít v dnešní době mladí lidé, kteří úspěšně projdou skautskou výchovou. Charta se stává impulsem pro inovaci skautského výchovného programu a pro modernizaci organizace.


2007

Celý svět slaví sté výročí vzniku skautingu. Narozeninové oslavy probíhají i v Praze. Petřínská rozhledna je ověšena skautským šátkem a na Staroměstkém náměstí oslavují skauti z celé České republiky 100 let hnutí, které překonalo všechny myslitelné hranice. Našlo si cestu mezi zeměmi, kulturami a náboženstvími a dokázalo překonat i překážky v těžkých obdobích. Oslavy vrcholí na mezinárodním Jamboree v srpnu v Anglii. Setkává se tu 40 tisíc lidí, aby sdíleli společnou myšlenku: One World - One Promise (Jeden svět - jeden slib).

2012

Junák za sto let své existence ovlivnil životy tisíců lidí. Můžeme mezi nimi najít právníky, prezidenty, lékaře, politiky, herce, vědce, spisovatele, novináře nebo třeba sportovce. Skauting vychovává silné osobnosti. V roce 2012 se čeští skauti ohlédnou za uplynulým skautským stoletím. Ale před sebou mají silnou budoucnost moderní organizace postavené na prověřených principech a myšlenkách.