A. B. S. "Jednou skautem - navždy skautem."

Listopad 2013

Hledá se Teddy!! - 23.11.2013

23. listopadu 2013 v 19:06 | Eliška |  Rok 2013

V 9 hodin ráno se u Šobrovky sešly: Rosnička, Denča st., Terka ml., Eliška, Špuntík, Míša, Estherka, Peťa

Před školou bylo napsáno na papíru WANTED! Podle pochodových značek a srdíček jsme našly zašifrovaný vzkaz. Malé holky si procvičovaly morseovku a velké se Špuntíkem luštily vzkaz. Stálo v něm, že lesní policie hledá ztraceného Teddyho, spatřeného naposled na Soubojišti v Píseckých horách. Teddy patří Mr. Beanovi. Šly jsme klidným krokem vpřed podle značek. Cestou jsme hrály schovku na body. Také kdo jako první uviděl budku pro ptáčky dostal bod. Když jsme prošly les, šly jsme stezkou drahokamů. Moc se nám líbil lom, kde se těžil vápenec. Byla v něm voda, která vypadala jako nějaká jezírka. Narazily jsme na kuřátka a muchomůrku. Došly jsme k lomu růženínů. Špuntík s Denčou našly krásné kousky růženínů. Chtěly jsme jít na Jarník, avšak jsme trochu pochybovaly o správné cestě. Konečně jsme dorazily na Živec, kde jsme si daly oběd. Myslím, že nám všem byla zima. Po obědě jsme se učily nové věci s lankem - zkracovačku na přivázáném laně a obvazovaný lodní uzel. A hurá na Jarník. Našly jsme ho, a dokonce jsme všechny vystoupaly nahoru. Byla tam zima a mlha. Vysílačky hučely. Vítr chladně vál. Slezly jsme ve zdraví dolů bez nějakých žaludečních potíží. Ale musíme hledat Teddyho! Proto jsme tady. Cesta rychle plynula. Našly jsme Soubojiště. Míša si všimla jako první skříňky upevněné na stromě. Stálo na ní: tady bydlí TEDDY. Hurááá!!!!! V té skříňce byl Teddy, jeho deníček a sladkosti. Kolemjdoucí nás vyfotili. Napsaly jsme Teddymu do deníčku krátkou básničku, která nám trvala vymyslet asi patnáct minut. Teddyho přišla objevovat jiná rodina, tak jsme jim ho předaly. Chtěly jsme si zahrát hru, ale nějaký nevychovaný pán nás poslal pryč. Vrátily jsme se k Šobrovce. Tam jsme posvačily. Rosnička se nás ptala, co se dělá v Americe, když někdo někoho najde. Odpověděly jsme: dostane odměnu!!! Ale kde by mohla být? Terku mladší napado, že by to mohlo být tam, kde jsme našly tu šifru. Terka, Špuntík a Esther tam běžely. Vrátily se a Terka říkala, že v keři našla zlaťáky. Každá holka dostala 3 mince. Ještě 3 mince přebývaly. Vzala si je Eliška, Estherka a Terka, protože měly nejvíce bodů a také viděly nejvíce budek. Pak jsme hrály slovo a kreslily jsme si křídami. Už byly čtyři hodiny. Nezbývalo nám nic jiného, než se rozloučit. Raz, dva, tři AHOOOOOOOJ!!!!

Den boje za svobodu a demokracii - 17.11.

17. listopadu 2013 v 13:01 | Rosnička |  Státní svátky ČR
17. listopadu si připomínáme dvě významné události českých dějin, které od sebe dělí přesně 50 let.

První událost se váže k roku 1939. V tomto roce začíná 2. světová válka a Adolf Hitler, německý kancléř, se snaží rozšiřovat svou moc. Na podzim 1939 obsadil pohraniční území tehdejší Československé republiky. 28.10.1939 studenti uspořádali tichou demonstraci při příležitosti 21. výročí vziku Československé republiky proti německé okupaci. Tato demonstrace ale byla násilně potlačena a byl při ní postřelen student Jan Opletal, který o několik dní později zemřel na následky tohoto poranění. Pohřeb se konal 15.11. a po něm probíhala demonstrace, která přerostla v protiokupační protesty. Po této demonstraci Adolf Hitler rozhodl o uzavření českých vysokých škol, k němuž došlo právě 17. listopadu.
V zemi proběhlo rozsáhlé zatýkání studentů. Více než tisícovka jich byla převezena do koncentračního tábora Sachsenhausen, z nějž už se někteří nevrátili. 9 studentů bylo popraveno přímo v Praze.

17. listopad se stal mezinárodním dnem studentstva.
Jan Opletal, student lékařské fakulty UK na fotografii ČTK z 1. 1. 1939
Jan Opletal



Druhá událost proběhla o 50 let později. V Československé republice panoval komunistický režim. 17.11.1989 studenti uspořádali shromáždění u příležitosti vzpomínky na Jana Opletala a uzavření českých vysokých škol před 50 lety. Na tuto událost se dostavilo několik tisíc studentů. Původně vzpomínková akce, ale přerostla v protest proti režimu komunistické strany. Průvod se vydal nejprve na vyšehradský hřbitov a odtud pokračoval na Václavské náměstí. Proti tomuto průvodu však zasáhli vojáci i policisté. Tato demonstrace byla ze strany studentů nenásilná. Vojáci i policisté je ale surově bili. Pozdě věčer byl dav rozpuštěn.

V následujících dnech se k protestům přidali i herci a další významné osobnosti. Probíhala také jednání Komunistické strany a Občanského fóra, která měla za cíl odstoupení komunistické vlády.

25.11.1989 se v Praze uskutečnila největší demonstrace na Letenské pláni, kde se sešlo 800 000 lidí.

7.12 komunistická vláda definitivně rezignovala a později byl jako československý prezident zvolen Václav Havel.

Celé období protestů na podzim 1989, které vedlo ke svržení komunistické vlády, je nazýváno SAMETOVÁ REVOLUCE.
Sametová proto, že byla nenásilná. Ke svržení komunistické strany nebylo třeba násilí.


17. listopad


Československý prezident Václav Havel

Den vzniku samostatného československého státu - 28.10.

17. listopadu 2013 v 11:55 | Rosnička |  Státní svátky ČR
V Česku si 28. října připomínáme státním svátkem vznik Československa. Prezident v tento den uděluje státní vyznamenání a na mnoha místech republiky probíhá tradiční pokládání věnců. Stejně tak i my, se každým rokem setkáváme ve skautských krojích u pomníku Tomáše Garigua Masaryka v parku na Mírovém náměstí v Písku, kde má proslov písecký starosta a pokládá zde věnec :-)
V České republice si na rozdíl od Slovenska i po rozdělení státu připomínáme vznik Československav roce 1918. Mnoho Čechů argumentuje, že není třeba oslavovat založení dnes již neexistujícího státního útvaru. Je sice pravda, že Československo už neexistuje. Přesto je tento svátek klíčovým momentem při formování českého národa. Samostatný stát se nám dnes může zdát jako samozřejmost, nicméně naši předci o něj museli usilovně bojovat!
O náš dnešní stát se zasloužilo mnoho významných českých osobností v čele s prvním československým prezidentem Tomášem Gariguem Masarykem a tehdejším americkým prezidentem Woodrowem Wilsonem.

K vyhlášení Československého státu se váže příhoda z Písku. 14.10 1918 (tedy 14 dní před skutečným vyhlášením ČSR) se v Písku rozšířila falešná zpráva o vzniku ČSR. Lidé se vydali do ulic a oslavovali vznik samostatného státu. Odpoledne se ale lidé dozvěděli, že zpráva byla falešná, dav se rozprchl a do Písku byli posláni vojáci. Tuto událost nám připomíná pamětní deska v Písku na Velkém náměstí:





Tomáš Garrigue Masaryk podepisuje 31. května 1918 tzv. Pittsburskou dohodu, která Čechům a Slovákům přislíbila vznik společného samostatného státu.
Tomáš Garigue Masaryk při podpisu Pittsburgské dohody 31.5.1918

Den české státnosti - 28.9.

17. listopadu 2013 v 11:27 | Rosnička |  Státní svátky ČR
Den české státnosti nám připomíná událost z roku 935, kdy byl ve Staré Boleslavi zavražděn svým bratrem kníže Václav. Za dob komunismu se tato událost příliš nepřipomínala a státním svátkem a zároveň dnem pracovního klidu si jej připomínáme opět od roku 2000, kdy byl tento den uznán zákonem a dostal oficiální označení - Den české státnosti - Svatý Václav.

Kníže Václav byl nejstarším synem knížete Vratislava a Drahomíry, jimž se narodil na počátku 10. století, nejčastěji se udává rok 907. Zásadní roli ve výchově budoucího knížete údajně sehrála jeho babička Ludmila, žena prvního historicky doloženého přemyslovského knížete Bořivoje. Vštěpovala svému vnukovi křesťanské hodnoty a naučila jej číst a psát. Později se Václav zdokonaloval na hradišti Budeč a údajně byl velmi vzdělaný.
Podle historiků byl vzorem křesťanského panovníka a silně přispěl k rozšíření víry v zemi. Zakládal kostely, podporoval duchovní a povolal do země kněží z cizích zemí.
Podle dobových svědectví byl Václav osvětový, morální a zásadový vládce, který navzdory své mírumilovné povaze dokázal být i rázný a nekompromisní, bylo-li to třeba.
Václavově vládnutí byla často vyčítána jeho vazba na saského vévodu a východofranckého krále Jindřicha Ptáčníka. Poté, co bavorská a saská vojska pod jeho velením vtrhla do Čech, se Václav podrobil a podepsal mírovou smlouvu, z níž vyplývala povinnost platit roční poplatky za neútočení.
Václav byl zavražděn svým bratrem Boleslavem ve Staré Boleslavi údajně v pondělí 28. září 935. Zavražděn byl pravděpodobně kvůli sporům s bratrem ohledně Václavovi politiky a také kvůli jeho přílišné snaze o christianizaci (pokřesťanštění) české společnosti.

Svatý Václav se díky své mučednické smrti stal patronem českých zemí, který dohlíží nad českým státem. Je vyobrazen například na české dvacetikoruně.