A. B. S. "Jednou skautem - navždy skautem."

Expedice RoBoT 15.-17.1. 2010

24. ledna 2010 v 16:48 | Terka |  Rok 2010
Naši první víkendovou výpravu v roce 2o1o jsme pod vedením RoBoTa strávili kde jinde, než na naší základně Skaličný. Sešli jsme se už v pátek na HVN, rozloučili se s maminkami, tatínky, babičkami a dědečky, nasedli do vláčku a hůhů na cestu. V Čížové jsme se vyzbrojili blikačkami, abychom byli po cestě dobře vidět a vrhli se na výšlap čížovského kopce. Pak už šla cesta jedna báseň a pro zpestření jsme si i zpívali. Přišli jsme do krásně vytopené chaty a protože jsme byli po cestě značně vyhládlí, vybalili jsme si večeři, kterou nám maminky přichystali. Po večeři jsme se pustili do hraní různých her...vytvářeli jsme různá písmenka vlastními těly, hledali jsme, co se na někom z nás změnilo, pak jsme si zahráli scénku a už byl večer, takže jsme si došli vyčistit zoubky a zalezli do spacáčků. Denča nám ještě pověděla pohádku, aby se nám lépe usínalo, dali jsme si dobrou noc a už bylo ticho. Ráno jsme se probudili do krásného dne, všude plno trpytivého, nepoškozeného a čistého sněhu, a tak nám to nedalo a ihned po snídani jsme vyrazili podle denního příkazu číslo jedna po stopách Yettiho. Slyšeli jsme totiž, že si to střihnul přímo na Skaličňák a tak by byla škoda ho propásnout. Takže jsme se vystrojili na zimu, teplé oblečení, boty, rukavice, čepičky a hurá za ním. Dole na louce jsme neodolali tomu krásnému sněhu, a tak jsme si každý udělal svého andělíčka. Po cestě jsme soutěžili v hodu na cíl, poznávání a hledání zvířecích stop (třeba tam bude i stopa Yettiho), dělali jsme kotrmelce, běhali závody a spousty dalších aktivit. Bohužel jsme Yettiho nenašli, proto jsme se vrátili k chatě. Tam už na nás čekala další disciplína, a to závody psích spřežení. Bylo to velice namáhavé, ale všichni naši závodníci to zvládli. Dalším úkolem bylo ujezdit si svah na odpolední závody. Popadli jsme tedy naše sněhová plavidla a s vervou se vrhli na plnění tohoto úkolu. Pak už nás ale zavolali na oběd. Po obědě byl polední klid a po něm již zmiňované závody. Příkazy jsme dostávali od RoBoTa sedícího na stromě...jezdili jsme slalom, soutěžili kdo dál dojede a další a další. Moc se nám to líbilo, ale protože se docela ochladilo, šli jsme se ohřát do chaty, kde jsme připravovali další scénky na večer. K večeři byla gulášová polévka s chlebem, moc jsme si na ní pochutnali. Pak jsme však dostali další zprávu o tom, že je Yetti v naší blízkosti, a tak jsme se za ním znovu vydali. Byla tma, museli jsme tedy pomalu a potichu, aby jsme ho nevyplašili. Ani tentokrát jsme ho nezastihli, ale našli jsme od něho alespoň vzkaz v podobě bonbónků zavěšených na stromečku. Vrátili jsme se tedy zpět, kde už na nás čekalo vyhodnocení, medajle a na oslavu prskavky. A tak jsme si zaprskali a znovu se uchýlili do tepla naší chatičky. Tam jsme si zahráli připravené scénky a spousty dalších zábavných her, vyčistili si zoubky a uložili se ke spánku. V neděli ráno jsme se po snídani vrhli s vervou na úklid a nošení dříví, a protože nám to rychle uteklo, stihli jsme si ještě sdělit pocity a dojmy z celé expedice. Na cestu jsme každý dostal chleba s paštikou nebo se sýrem a jablíčko. Pak už zbývalo jen společné foto, krosny na záda a hurá domů. V Písku na nádraží jsme se ještě rozloučili a vrhli se do vypravování zážitků našim rodičům.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama