A. B. S. "Jednou skautem - navždy skautem."

Víkend s kněžnou Libuší 6. - 8. 11. 2009

8. listopadu 2009 v 21:23 | Terka |  Rok 2009
Tolik očekávaná celovíkendová akce proběhla na naší základně Skaličný. Účastníků nebylo mnoho , ale i přesto jsme si jí náležitě užili(tímto děkuji všem přítomným). Když jsme v pátek vystoupili v Čížové z vlaku, ozdobili jsme se blikačkami a baterkami (vypadali jsme jako pochodující vánoční stromeček) a vyrazili na cestu. Po chvilce se ozvaly první dodazy a věty typu: "Už tam budem? Vezmeš mi prosim tě tohle? Já už nemůžu... . " a podobně. Ale protože jsme měli na srdci spoustu věcí, které jsme si potřebovali zdělit, ani jsme nepostřehli, že už jsme na místě. Připravili jsme chatu a poté tam vpustili dravou zvěř. Pak jsme si zatopili, naplnili pupíky, podívali se na scénku, kterou si pro nás děti připravily, zahráli si " ubohou kočičku ", uložili se do spacáčků a poslechli si pohádku o strašidlech v podání Bobše a Rosničky. Ráno nám Rosnička zatopila, uvařila čaj a když se všichni probrali, společně jsme se nasnídali a řekli si něco o KPZ (krabičce poslední záchrany). Pak jsme si šli provětrat hlavičky na čerstvý vzduch. V tom přijela Barča, a tak nám děti předvedly nové scénky. Následovala příprava oběda a hraní hry Hekmek. Po obědě jsme měli malou siestičku a protože na nás krásně vykouklo sluníčku, celé odpoledne jsme strávili venku. Běhali jsme, smáli se, hráli si a bylo nám krásně. Pak se sluníčko pomalu uložilo ke spánku a tak i my jsme zalezli do chaty. Na řadu přišly doplňovací hry a příprava večeře. Po véče opět malý odpočinek a bohatý program...zpívalo se, hrálo se na kytaru, masírovalo se, povídalo a spousty dalších aktivit. A protože jsme měli náročný den, ulehli jsme do spacáčků docela brzo s pohádkou, tentokrát O hrošíkovi v podání Rosničky a Terky. Krásně se nám spinkalo. Ráno jsme se opět plni elánu probudili, napapali se, umyli a pomalu začali pobalovat svoje věci. Pak jsme šli pobíhat, poskakovat a blbnout na louku. To už se ale nachýlil čas oběda. Po něm jsme ještě zakopali poklad v podobě vzkazu v láhvi, uklidili chatu a vydali se na vlak. Cesta plná písniček utekla rychle. V Čížové jsme pak nasedli do vláčku a když jsme v Písku vystoupili, už na nás čekali rodiče, prarodiče, tetičky a strýčkové a tak jsme se rozloučili a odebrali se k domovům.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama